Romana a Jakub
Zasnezene vrcholky bulharske.

Na celnici pred Nisem se nam po uzoufane hodince plne zivani a padajicich vicek podarilo chytit zajimavy starsi nemecko-holandsky par. Popisovali nam, jak je zaludne stopovat v Japonsku. Pry jsou tam lidi az tak mili, ze Vas z auta nepropusti dokud Vas nehodi az do cilove stanice. Coz o to, my bychom se s takovou situaci nejak popasovali :-D Behem cesty jsme se s nimi zastavili na kavu v pohranicni srbske vesnicce. Mistni deda nas pohostil vybornym turkem a domaci lahodnou limonadou, asi rybizovou, kterou nazyval broskviča :-) Potom nas tito nadseni cestovatele, za mlada stopari, prevezli pres srbsko-bulharske hranice a vysadili nas v Sofii. Tam se nam podarilo stopnout mladeho tanecnika hip-hopu, ktery nas zavezl do Perniku. Radeji nechceme vedet, jak ten nazev vznikl :-D V Perniku jsme meli trochu obavy, protoze nas vyhodil primo na dalnici a tam nesmi co....stopovat. Nastesti nam asi po pul hodce bez komplikaci zastavil dalsi mily pan, ktery neumel ani slovo anglicky. Tento pan nas pak pomalu priblizil k tem nadhernym horach na jejichz vrcholcich jeste svitil bily snih. Momentalne projizdime primo mezi dechberoucimi skalisky, ktere brzo vyusti v Recku!

Zobrazit ostatní zážitky týmu 1