Byla to Katarína, kdo neprozřetelně navrhl zvířata na úkol. A tak využíváme pauzu, než nám přivezou náhradní díl na kamión na úkol, slyšíme totiž v dáli zvonečky.
Stádo neklidných ovcí je za polem, tak se jím brodíme na druhý konec. Tam ovčák Oviedu, 42letý otec dvou dětí z blízké vesnice Amfithea, pase své stádo. Ovce jsou velmi neklidné, snažíme se jich pár zatlačit ke stádu, aby jednu Katka zkusila podojit. Oviedu se směje a já se mu nedivím. Volá, že to nepůjde, že odpoledne v tomhle vedru a na cestě z pastvy se nenechají. Ale my také ne. Naháníme je jak ovčácký pes. Já fotím Katčinu snahu ve víru prachu dojit. Po dvaceti minutách boje vyhlašuje Oviedu příměří a ještě se fotíme společně. Je velmi milý, přestože mu plašíme stádo. Anglicky neuměl, ale pochopili jsme, že dojí ráno nebo pozdě večer. A jen některé. Nechápu, jak pozná, které jo a které ne :-D.
Zobrazit ostatní zážitky týmu 10
2 komentáře