Nakonec jsme ve dvě hodiny v noci přespali v kamionu. Turek sice mel choutky, ale zpacifikovali jsme ho.
Katka spala už cestou tak jako tak. Noha přestala bolet. Zvažujeme co dál. Vyhrát už můžeme jen teoreticky. Pěšky ujdu pat desítek metrů. I při stopování se dost nachodíme, v Albánii bychom se tomu zřejmě nevyhnuli.
Dokázali bychom soutěž dokončit, ale neměli bychom z toho nic, neužili bychom si to. A o to přece jde. O zážitky. O tom užít si cestu. S úsměvy na tvářích a v pohodě.
Takže náš směr je Praha. Budeme dál pokračovat v psaní reportů, pokračujeme ve stopování.
Snad nás chápete...
Zobrazit ostatní zážitky týmu 10
5 komentářů
ktorým ujde cieľ, keď sú práve v ňom,
ktorým zhorí dom, uschne každý strom,
hej tým, smoliar skúša vždy všetko odznova,
život nie je preň hudba bálová,
ale smoliar vždy si úsmev zachová.......
Nájdite si yotube keď budete mať čas a pri čakaní na stop si zaspievajte.Veľa šťastia prajeme všetci.