Co na nás čekalo na hraničním přechodu? Dostali jsme zpět občanky? Jak dlouho jsme se zdrželi?
Přechod jsme projeli hladce, za minutu bylo po všem. V opačném směru byla dlouhá šňůra kamionů. Hned za čárou jsme zastavili pro naftu a na občerstvení. My jsme se raději drželi u auta. Potkali jsme zde další posádku. Vůbec jim nezávidím stopovat na tomto místě. Vzít jsme je bohužel nemohli, nemáme místo. Snažili jsme se zkamarádit s řidičem, no nezdařilo se, ač umí anglicky. Jako jediný. Hoši vezou auto z Anglie. Šofér je fakt dobrý šofér. I přes to, že v obci na čtyřicítce jedeme sto. S naloženým přepravníkem.
Padla tma. Končit bychom měli v Aradu. Je otázkou, zda si vybrat povinné devíti hodinové volno nebo z Aradu pokračovat do Temešváru a na Bělehrad. Čas ukazuje 21:30. Jsme zpoceni, rozlámaní po dlouhém sezení, i únava přichází. Ale energie máme dost.
Přes velmi bídný start, kdy jsme v Praze stali 4 hodiny, jsme velký kus dohnali a prokousáváme se ke středu startovního pole. Ještě potřebujeme dohnat dms, tam jsme poslední. Pomůžete nám??
Zobrazit ostatní zážitky týmu 10
4 komentáře