Katarína a Michal
Je libo vařené mozečky na sluneční vyhni?

Slunce rychle stoupá, teploměr ukazuje 28 ve stínu, kdyby tu nějaký byl. Stojíme na dálnici, na šrafovaném pásu. Kolem sviští auta a nikomu se.nechce stavět. Každý někam spěchá. Jsme unavení, nevyspalí, zpocení, hladoví, zkrátka správní stopaři :-D. Po dvou hodinách je nám jasné, že něco musíme změnit. Okolí slibuje jen horší možnosti. Nakonec volíme to, co se mi vyplatilo při stopování z Camina. Přesouváme se skrz město na další výjezd. Je to tak 7 km a autobusy tam nejezdí. Jako první stavení od dálnice je skrytý Lídl. Katka se jde mrknout, zda mají klobouky, neboť svůj zapomněla v kamionu a já zatím chladnu ve stínu.
Dáváme si vodu a něco z mrazáku. Jsme kaput. Prašnou cestou ve vedru se přesouváme na poslední možný výjezd z města. Je to horší než se zdá. Zde výpadovku bez krajnice ještě pro jistotu oplotili. Ale my jsme nezdolný tým. Katka se ptá prvního řidiče, právě vyjíždějícího z fabriky na pumpu. Já mu nás oba vnucuji a již nás veze další 2 km. Tam nás vysazuje v podobné vyhni, kde si auta dávají závody s kamiony. Malým plusem je pomenší odpočivadýlko, kde žebráme o svezení. Úspěšně. Nastupujeme do trucku směr Lamie. Tentokrát se s Bulvárem domlouváme rusky. Ještě jsme ji měli v základce :-D. My ty Atény dnes dáme, i kdybychom se tam měli doplazit. A za světla, abychom po 24h. odpočinku měli ještě šanci urazit kus zpáteční cesty.
Po třech litrech koly se nam krapet zklidňují i trávicí ústrojí, tak možná tu Aténskou večeři nebo zítřejší oběd dáme. Úkoly si necháme na cestu zpět.
A co vy, milí čtenáři? Čtete naše reportáže, lajkujete a posíláte dms?
Posíláme fotku, jak dnes bylo :-D

Zobrazit ostatní zážitky týmu 10