Katarína a Michal
00:00 překračujeme hranici a držíme palce posádkám, bojující o vítězství.

Pozdravit řecky s úsměvem celníka, nemusí být nejlepším nápadem. Protože pokud odpoví něco jiného, než to samé, nevíte co. Tak jako já, když mne celník, mající noční šichtu, nekompromisně cosi odpovídal. Patrně se ptal, zda "kalispéra "je to to jediné, co umím. Radši jsem se tvářil nechápavě, protože kdybych se tvářil opačně, mohl by si myslet, že rozumím. Nakonec to vzdal, zeptal se anglicky, zda jsme turisti a odkud jedeme a podal nám doklady zpět.
Na bulharské části jsme hodinu a půl čekali, zaplatili 50euro úplatek za přelozenou nosnost a jeli dál.
První posádka je už asi doma v posteli....
Ale i my se blížíme...

Zobrazit ostatní zážitky týmu 10