Průjezdní bod č. 3 a dojezd na turecký hranice

Do Burgasu jsme se dostali vcelku rychle. Na pár stopů jsme byli na dálnici na benzínce, která sice nebyla moc rušná, ale sem tam tam něco jezdilo. Jelikož dálnice nebyla úplně narvaná a auta jezdily (oproti třeba Německu ) relativně pomalu, zkoušela jsem to v mezičase i na nájezdu na benzinku přímo na dálnici. Spíš tak mimoděk, než s vidinou, že nám někdo fakt zastaví. Nojo, jenže ono se to povedlo. Za chvilku vedle mě stál taxík. “No taxi no taxi” opakovala jsem, ale pán se na mě z okýnka usmál a řekl “I no work, I take to Burgas” no a tak se jelo. Z Burgasu jsme se relativně snadno dostali až na další checkpoint a po cestě se nám podařilo splnit i úkol Párty! Jedna moc milá paní nás vzala na pláž za jejími kamarády, my jim rozdali bechery a pivko, pokecali jsme a po půl hoďce se jelo dál. Na Centralen Plža, kde byl další chechpoint, jsme jen rychle očvachtali nohy, jelikož nám začínal pomalu docházet čas. Chtěli jsme do Turecka dojet spodem, zdálo se to na mapě kratší. Reálně tam ale žádný auta nejezdily, takže jsme se po chvíli čelí zoufalí otočili, že to pojedem před Burgas. Místní nám totiž řekl, ze pokud chceme do Turecka, budem tam čekat 3 dny. Na Burgas jsme se opět dostali vcelku rychle. Bulhaři jsou super lidi, berou skoro hned! Od Burgasu jsme se pomalými přísliby blížili na hranice. V jeden moment jsme projížděli kolem zaparkovanýho tureckého auta. Řidička nám zastavila a my vyběhli za Turky a pokusili jsme se je překecat. Ne. Jasný ne. Nikam. Chtělo se nám brečet. Na další stop nás nabral týpek, kterej prej ani neviděl ceduli “TR” a ještě se kvůli nám otočil, protože kolem původně jen projel. Byl to člen pohraniční policie, prý má 40km úsek v lese na hranicích, který hlídá s jeho skupinou a chytají migranty. Prý jich tu chodí fakt hafo, každej den prý chytí v lesích tak 200 lidí. Sevřely se nám půlky, tady se fakt toulat nechceme. Odvezl nas až na hranice, že prý tam máme ukecat policajty, aby nám dohodli někoho do Istanbulu. Nebylo to potřeba. Jeden pan se nas tam chytl a prý že za hranicemi je auto, co nas odveze. Zdálo se nám to divny ale zkusit se to musí. Nakonec ale naštěstí, když jsme procházeli přes hranice, na nas z auta vykoukla povědomá hlava. Ti Turci, co jsme je předtím překecávali a nechtěli. Prý když přejdem hranicemi tak nas vezmou. Nevěřili jsme tomu, ale za chvilku už jsme byli nasedlí v autě a jelo se DO ISTANBULU! Jak to bylo dal povím v dalším příspěvku, teď jdem na snidani :)

Podporit nás a pana Karla můžete DMS na číslo 87777 ve tvaru
DMS AUTOSTOP10 30
DMS AUTOSTOP10 60
DMS AUTOSTOP10 90

Veškeré vybrané peníze půjdou na nový vozík pro Karla a my z toho budem mít body do finálního hodnocení!
Díky, stopu zdar!

Zobrazit ostatní zážitky týmu 10