Pavlína a Petr
Vystřihnuté jako z hororu.

Taky jste milovníci hororů jako já? Petr je sice nenavidi, ale ja mam shlednuty snad vse co se da... takze si dovedete predstavit jakou husinu jsem mela, kdyz jsme se dostali mezi cerno cernou tmu, jen ticho, obri mrtva dalnice a v dalce nekde v te tme svitilo neco, co jsme nebyli ani jeden schopen identifikovat a radsi jsme to ani vedet nechteli. uz vidim jak nas nekdo od tama vyhlizel, jako na cerstvy maso :-D ... clasicky dej hororu.. dva mladi.. parecek.. nekde neznamo jde u cesty, kdyz tu najednou.... :-D Nas ale diky bohu nic jineho krom zimy a DEŠTĚ nedohnalo. Asi hodinu... totalne vycerpani, totalne zoufaly a nestastny, ze uz jsme si to mohli pekne frcet v teploucku trajektem do italie, vybrat si tak povinnou deviti hodinovou pauzu na ceste zpet a zitra rano uz byt v me druhe domovine a misto toho nekde v zapomenute asfaltove "pustine" a v zime. "Dame si pauzu? pujdeme spat? sakra tu neprojela jedina ziva duse, jsme v riti." to na fotce neni kus igelitu, ale vyvaleny vorvaň Petr, co si dal šlofika... kdyz v tom zaclo prset. ANO! Jedine co chybelo jeste pro pochmurnejsi a creepy atmosferu. Zkousime stopovat tech pet aut co projeli za celou hodinu.. marne... cil byl 50km od nas.. mestecko na severu recka u vypadovky na Albanii, kdyz v tom vyriti se k nam dodavka s podivnou a hlasitou hudbou... "dobry vecer, jedete prosim vas do Kastorie?" ... "jedu do Albanie" ....... JO!

Zobrazit ostatní zážitky týmu 2