Honza a Fany
Uvolnilo se nam jedno misto...

Je to první příspěvek a nějak jsem se rozepsal, až se to do blogu nevešlo, tak to dokončím v komentáři :-)

Největší otázkou bylo, s kým pojedu. Parťačka, se kterou jsem se původně hlásil, tak bude v době startu v zahraničí. Zkusil jsem obvolat a obepsat pár kamarádek, které mají pozitivní vztah ke stopování, a doufal jsem, že by mohly vyrazit. Bohužel většina z nich je v zahraničí, nebo z pracovních/studijních důvodů nemůžou.

Ve středu jsem se pustil do práce, které se zejména za měsíc zkouškového nahromadilo opravdu dost, na hledání parťačky víceméně rezignoval a napsal Pavlovi, že nemůžu nikoho sehnat, tak nepojedu. Nicméně za chvíli mi napsala Fany, že by ráda jela. Zavolali jsme si, řekl jsem jí, že to sice bude super akce, ale bude to fyzicky a hlavně psychicky náročné. Budou krizovky, bude teplo, zmokneme, budeme na sebe naštvaní atd. "Jasně, s tím počítám" klidně odpověděla. A měli jsme jasno.

Práce nebyla jediným problémem. Příští týden se stěhujeme ze studentského bytu a paní domácí si přeje, abychom vyklidili všechen nábytek a další vybavení, které se tam za ty roky, co jsme tam bydleli, nastřádalo. Spolubydlící asi neměli úplně radost, že bych tu neměl být na stěhování a uklízení, proto jsem ve středu večer nafotil veškerý nábytek, dal na web inzeráty a ve čtvrtek střídavě pracoval a rozprodával byt (tak usilovně, že si mě spolubydlící stěžovali, že na záchodě není toaletní papír, ale nejsem si vědom, že bych jej také rozprodal :-)

Také jsme potřebovali mít s Fany společnou fotku, proto jsem se za ní vydal z Brna do Boskovic, abychom se vyfotili. Nicméně v Brně už na mě zase čekali další zájemci o nábytek, proto jsme měli 20 minut na nalezení dobrého místa na fotku, vyfocení a cestu na nádraží. Ještěže máme telefony a internet!

Na páteční poradě jsem se potkal se po delší době se šéfem, který byl na služební cestě v Jižní Korei. Pogratuloval mi ke zkouškám, předal pozornosti Korea (netušil jsem, že tam umí uvařit dobré pivo) a začal rozdávat úkoly na pondělí. "To nepůjde," musel jsem mu odpovědět? "Jakto?" "Hmm, jedu na mistrovství ČR v autostopu". Bál jsem se, že mi to zakáže, dostanu padáka nebo s tím budou spojené nějaké problémy. Naštěstí měl proto pochopení a akceptoval to. Nicméně to ještě netušil, že to bude do Atén :-)

Kolegyně se potutelně usmívala, ale šéfovi jsem asi narušil koncentraci a opakovaně během porady se na mě díval, říkal něco o bláznovství, dobrodružství, Aténách, Řecku. A nakonec jsem dostal 50euro na přežití.

Odpolední konzultace k diplomce sice nebyla podložená přípravou na 100%, ale dopadla také relativně dobře a vedoucímu nevadí, že tu příští týden nebude. Skoro si i myslím, že se mu to líbí. Dřív také stopovával. Po konzultaci se mi povedlo pořídit tablet a vydal jsem se domů, abych nahlásil rodičům své plány. Mamka to okomentovala výstižně a asi i poměrně pravdivě: "to je blázen".

Dnes potřebuji vyklidit všechny své věci z bytu. Doprodat zbývající nábytek. Také máme týmovou poradu Summercamp, který bude už za 2 týdny. No, bude to ještě veselé. Ale snad dnes najdu chvilku, abychom se sešli s Fany a začali něco plánovat. A sehnali potřebné věci. A ideálně bych se také večer rád dostal na brněnskou přehradu na velký ohňostroj.

Uvidíme, snad se zadaří. Ale na stop si jedu odpočinout, odreagovat se a beru to jako dovolenou. Tak se kvůli tomu neplánuju příliš stresovat :-)