Honza a Fany
Ukol c. 3 splnen!

Cestou Bulharskem a Rumunskem neni tezke splnit ukol, ve kterem se mame seznamit s venkovem a svezt se na povoze tazenym zviretem. Techto dopravnich prostredku je tu pozehnane, hlavne v chude casti severozapadniho Bulharska. Vetsinou jsme neco takoveho potkali cestou autem, kde nebyla moznost zastavit. Az na nasi vetsi nechtene prestavce za Drobetou se nam podarilo stopnout povoz s konem, ktery se hnal mezi kamiony miricimi k hranicnimu prechodu. Povoz ridil snedci bulharec s manzelkou. Mezi kamiony vypadali klidne, naroznil od nas, co jsme jen s hruzou pozorovali SPZky z bezprostredni blizkosti. Popojeli jsme tak asi o 300 metru na nove stopovaci misto, kde jsme zkouseli stesti.

Po dvouhodinovem cekani, kdy jsme z nouze vytahli i ceskou vlajku a chytali ceske kamiony, se na nas usmalo stesti. Pave ted sedime v aute, kde nas do Sofie veze Mitko, velmi sympaticky a ochotny chlapik. Vzali jsme to nejakou zkratkou, a divim se, ze jeste mame vsechny ctyri kola a z auta nic neodpadava (i kdyz tim si nejsem jista). Silnice tu vypadaji jako slozene z puzzli, kdy na hodne mistech nejake chybi.

Celkem uz se stmiva, ale my bychom chteli jeste chytnout nejaky rychly stop do Recka. Unava se nam zatim vyhyba, tak vyuzijem energii a popojedem dal. Obedvat chceme v Atenach :-)

Zobrazit ostatní zážitky týmu 4