Po dokončení prvního úkolu jsme uvízli v Německu. Není to zrovna nejjednodušší země na stopování... Udělali jsme si malou zajížďku, protože jsme nechtěli dál čekat na špatném místě. Do Berlína jsme se pak dostali celkem rychle s Martinem (polský člověk), německé dálnice jsou hladké a rychlé. Ale zase jsme museli několik hodin čekat... Nakonec jsme měli štěstí, vyzvedla nás Ramona, německá sociální pracovnice a ex-stopařka, která nás odvezla na druhou stranu Berlína a našla nám řidiče, který jezdí do Polska, neuvěřitelné! Artur nás dovezl až k Baltskému moři! Takový skvělý chlapík, hodně povídání! Po třech hodinách jsme mluvili plynně čes-němectina! ???? Nakonec jsme nelitovali, že jsme jeli přes Německo.
zatím žádný komentář