Kristýna a Janek
Ukol c. 1 - cerven, za kamna vlezem. Do more nanejvys po kolena.

Usoudili totiz, ze projet Albanii od Sarandy po Skodru a nezastavit se u more by byl hrich, ktery nas nemuzou nechat spachat, ac jedou ve skutecnosti do Lezhy pro bratry a bratrance. Takze nas zavezou k plazi, ze tam pujdem na pivo. To jeste ale nevi, co na ne chystame my. Mluvime totiz panemecky, paitalsky a paanglicky a nikdo z nas neni v kteremkoli jazyce protejsku natolik zbehly, abychom mohli vysvetlit celou srandu s ukolama a s morem, a to i kdyz si dovedeme povidat o albanskem kozim a ovcim syru tak, ze becime a mecime. Vysvetlila jsem, ze potrebujeme foto v mori, na coz Dominik s radosti pristoupi, i kdyz me upozorni, ze more je silene studeny. Ve skutecnosti fakt neni uplne teply, ale na infarkt to jeste neni. Pak ale zacnu posunkovat, ze si ma sundat boty a mars do vody s nama. Chvili se tvari zdesene, ale pak se obetuje. Vykoupeme si tedy spolecne nohy (nase uz to fakt potrebovaly) a pri pozovani pro fotku taky zada, protoze jsou vlny. Fotil Leonard, protoze jsem se bala, ze pri selficku bych vykoupala i tablet.

Zobrazit ostatní zážitky týmu 3