Zevlit do umoru na benzine se mozna nezda na prvni pohled jako ucinna strategie, koneckoncu ani na druhy a treti, az bych skoro rekl, ze to vlastne neni vubec ucinna strategie, ale nakonec nam to vyslo! Pan chorvat nas nalozil do kamionu, ze nas vezme do Mariboru. Anzto nas bylo v kabine o jednoho navic, musel jsem pres slovinskou hranici pesky. Inu, to se vi, ze osamnely chodec vzbudil u pohranicniku zajem. Dukladne si me proto osahali a prohledli, od brasny az po ponozky. Myslim, ze prave ty me zachranily od prohlidky dutin, a za par minut uz jsme jeli dale, jakoze do toho Mriboru. Taktikou mrtveho brouka jsme se ale s panem Chorvatem prospali az do Nemecka. Sympatak jmenem Kai nas vzal z hranice. Uz to berem primo do vlasti, zkratkou pres Wuppertal. Je to sice trochu dal, ale zato lepsi cestou, tak snad nam z toho svatecniho kapra taky kousek nechate!
Zobrazit ostatní zážitky týmu 3
14 komentářů
Jak jste napsali poslední příspěvek z chorvatské benzinky, který byl už s dost velkým nádechem zoufalství, hned se na vás usmálo štěstí. Tak mě tak napadlo, že jste měli propadnout skepsi dříve, napsat příspěvek a třeba byste jeli dřív :-)
Tak ať už jste doma, to je asi tak to, co nejvíc potřebujete. Ještě jednou gratuluju k výdrži a chladné mysli. S vtipem jde vše líp a u vás je to překvapující, jak to zvládáte, ikdyž už jste na cestách tak dlouho. Jste super.
Pořadatel by měl pro vás opravdu ještě vyhlásit nějakou pořádnou bramborovou medaili. Zasloužíte si to!!! Tak hurá do cíle! Máte to za pár.