4
Honza a Fany
Zachrana od cinskych reku
Publikováno:
19.06.2015, 12:55
19.06.2015, 12:55
Komentářů:
zatím žádný komentář
zatím žádný komentář
Stopovani je jako houpacka. Kdyz jedete 180km/h, tak mate pocit, ze jste za chvili doma. Ale kdyz dve hodiny nic nestavi ci nejedou zadna auta, tak je vsechno spatne.
Pobyt v Atenach byl prijemny. A potrebny. Setkali jsme se s vetsinou posadek, dobre se vyspali, v klidu nasnidali a navstvili Akropoli. Jeste jsme se ani nestihli pripravit na zpatecni cestu a meli jsme vyrazet.
Na dalnicnim privadeci se nam potvrzovali obavy, ze rekove prilis neberou. Zadni cizinci tu bohuzel nejeli. Cekani nam "zprijemnili" policajti, kteri za nami prijeli s majacky. Ale nevyhodili nas. Po vice nez dvou hodinach cekani nas nabrali dva mladi rekove. Popovezli nas za branu, kde se plati mytne. Mimochodem rekove tu nemaji dalnicni znamky a plati za to, co ujedou (a relativne docela dost - cca 2kc/km).
Za branou nas uz mijela vsechna auta jedouci po dalnici. Navic se musela predtim zastavit. Je to tam sice zakazane, ale nastesti nas nikdo nevyhodil. Kousek od nas si davali pauzu cinane s reckou SPZ. A hlavne luxusni velkou audinou. Po prestavce nam nabidli odvoz do Larisy.
Jizda to byla hodne zajimava. Hlavne rychla. Pokus o konverzace byl jasne ukoncen slovy "no English". Tak jsme sedeli a uzivali si sportovni jizdu. Jeli jsme obvykle 150-160km/h, ale chvilemi i 180 km/h. To kilometry naskakuji jinak nez v kamionu :-)
Chvilemi prselo a byla mlha. A sofer z nas uz asi byl nervozni. Chtel nas vysadit nekde na zacatku Larisy, ale nastesti se nam nejak povedle dohodnout, aby nas priblizil k vypadovce na Kobani. Tam jsme si vzali devitihodinovou pauzu, poistavili stan, zamaskovali jej vetvemi a dobre se vyspali.
S vedomim, ze jsme na E65, tedy vypadovce na Kozani, a mame dobre misto na stopovani, jsme se pustili do stopu. Aut jezdilo hodne, ale zadarmo nikdy pres dve hodiny nezastavil. Za cash by nas klidne odvezli. Jeli jsme krasnou krajinou v podhuri Olympu, ale vsimli jsme si, ze zde nejsou skoro zadna auta. Cesta s v anglictine komunikujicim rekem byla protkana prvni diskuzi vubec o recke krizi. V Elassone nas chtel pozvat na kafe, ale my jsme chteli rychle pokracovat. Po chvili nam zastavila razna pani hovorici nemecky. Rezala zatacky neskutecnym zpusobem a posunula nas aspon par kilometru, k odbocce na Olymp. Dal je to jeste vetsi tragedie, resp. jeste mene aut. Jedno nam zastavuje, ale pry za 10 euro. Odmitame.
Krajina tu je krasna. A pres silnici se pase kun. Mistni deda nam vysvetluje, ze tady nic nestopneme. To nam taky dochazi. I to, ze A jsme asi zvolili spatnou trasu.
Zobrazit ostatní zážitky týmu 4
Na dalnicnim privadeci se nam potvrzovali obavy, ze rekove prilis neberou. Zadni cizinci tu bohuzel nejeli. Cekani nam "zprijemnili" policajti, kteri za nami prijeli s majacky. Ale nevyhodili nas. Po vice nez dvou hodinach cekani nas nabrali dva mladi rekove. Popovezli nas za branu, kde se plati mytne. Mimochodem rekove tu nemaji dalnicni znamky a plati za to, co ujedou (a relativne docela dost - cca 2kc/km).
Za branou nas uz mijela vsechna auta jedouci po dalnici. Navic se musela predtim zastavit. Je to tam sice zakazane, ale nastesti nas nikdo nevyhodil. Kousek od nas si davali pauzu cinane s reckou SPZ. A hlavne luxusni velkou audinou. Po prestavce nam nabidli odvoz do Larisy.
Jizda to byla hodne zajimava. Hlavne rychla. Pokus o konverzace byl jasne ukoncen slovy "no English". Tak jsme sedeli a uzivali si sportovni jizdu. Jeli jsme obvykle 150-160km/h, ale chvilemi i 180 km/h. To kilometry naskakuji jinak nez v kamionu :-)
Chvilemi prselo a byla mlha. A sofer z nas uz asi byl nervozni. Chtel nas vysadit nekde na zacatku Larisy, ale nastesti se nam nejak povedle dohodnout, aby nas priblizil k vypadovce na Kobani. Tam jsme si vzali devitihodinovou pauzu, poistavili stan, zamaskovali jej vetvemi a dobre se vyspali.
S vedomim, ze jsme na E65, tedy vypadovce na Kozani, a mame dobre misto na stopovani, jsme se pustili do stopu. Aut jezdilo hodne, ale zadarmo nikdy pres dve hodiny nezastavil. Za cash by nas klidne odvezli. Jeli jsme krasnou krajinou v podhuri Olympu, ale vsimli jsme si, ze zde nejsou skoro zadna auta. Cesta s v anglictine komunikujicim rekem byla protkana prvni diskuzi vubec o recke krizi. V Elassone nas chtel pozvat na kafe, ale my jsme chteli rychle pokracovat. Po chvili nam zastavila razna pani hovorici nemecky. Rezala zatacky neskutecnym zpusobem a posunula nas aspon par kilometru, k odbocce na Olymp. Dal je to jeste vetsi tragedie, resp. jeste mene aut. Jedno nam zastavuje, ale pry za 10 euro. Odmitame.
Krajina tu je krasna. A pres silnici se pase kun. Mistni deda nam vysvetluje, ze tady nic nestopneme. To nam taky dochazi. I to, ze A jsme asi zvolili spatnou trasu.
Zobrazit ostatní zážitky týmu 4
zatím žádný komentář