Někdy v minulém tisíciletí nás napadl bláznivej nápad zajet si na Island …. (Jeli jsme stopem, lodí no a potom tramvají a ted před kinem v Bergenu vesele lachtají) veškeré úspory jsme dali dohromady – koupili si lístek do spodní řady - nebudeme přeci tříti bídu – a koupili si pytlík arašídů…
….
Na Island jsme dorazili celkem v pohodě – až na menší problémy s mořskou nemocí … Stop jsme zahájili hned za celní zonou kupodivu – JEDE TO …
Již první noc v neznámém kempu u vodopádu Dettifos potkáváme naše budoucí kamarády se dvěma vozy Nissan Patrol a stejné je to i další a další noc – jen o pár desítek či stovek kilometrů dále – prostě se jede po okružní cestě a nám to jde stopem stejně rychle jako jim s terenákama … a každej večer nás nad lahví piva přesvědčují – Kluci – až upijeme a vejdete se – tak vás v nouzi největší svezeme ….
Někde okolo vodopádu GULLFOOS nás napadlo podívat se do Západních fjordů ….
Sázka – kdo tam bude první – vzdálenost cca tisíc kilometrů … dopravní vytíženost silnice – prvních pětset – sem tam auto za hodinu – dalších pětset – auto za den či týden …
Vzhledem k tomu – že první dvojice zmizela docela rychle s širokým úsměvem na tváři – bylo nám jasné že máme průser …. A tak že jo – jak z nich nakonec vypadlo – řidič jel do Západních fjordů – konkrétně do městečka Vesturbyggd a vysadil je na odbočce – odkud to měli k MAJÁKU necelých 70 km. A tak šli pěšky …. My po dvou dnech dostopovali na tu samou odboču a tušili že jsou před námi …
Nemajíce jinou možnost – nandaváme batohy a jdem … kilometry ubýhají … když v tom jakoby zvuk silných motorů a za zatáčkou se právě vynořujou dva terénní vozy ablíží se k nám … votvíraj se dveře a známej hlas říká – UPITO – NASEDAT ….
Aby toho nebylo málo – tak na rovince .- cca tři kilometry před Majákem se nám v dáli zjevují dvě postavičky s batohy – cca 330 metrů před majákem …. Spěšně vysvětlujem situaci a Řidič zařadí nám neznámou rychlost … motory řvou , brod nebrod , cesta nebo tráva – rallye začala ….
VIDĚNO Z DRUHÉ STRANY …
Poklidně si to takhle šinem směr Maják, nespěcháme – víme že jsme první a a maják je navíc na dohled … když v tom v dáli na obzoru se zjevujou dva terenáky … v mžiku nám dochází - co se asi děje a zdá se že těm na druhé straně údolí to došlo taky …. Řev motorů plaší racky kolem a nám nezbývá než zahodit batohy a posledních třista metrů vzít sprintem …. Nebejt toho že běháme celkem svižně – tak nás snad na posledních deseti metrech předjeli …. Ale zmrzlina je naše …
No a potom těch zážitků bylo víc a víc – Patroly jsme sem tam ještě potkali – ale německého polopásového Hakla z Romelovo AFRIKA CORPS – toho si můžete stopnout jenom na Islandu ..
3 komentáře