Tereza a Adam
Ráno na Balatonu, Slovinský pohled a frcime na Prahu

Ráno na Balatonu bylo ospalé - téměř žádný provoz, a když už nějaké auto jelo, nikdo nezastavoval. Ještě svěží po ranním koupeli v Balatonu jsme asi hodinu a půl čekali na ten správný stop, který nás alespoň vyveze na dálnici. Nakonec nám zastavil inženýr v jenom velmi čistém a dráze vypadajícím SUV, který říkal že má se stopováním aktivní zkušenost, protože jeho velkým koníčkem je paragliding a to někdy neví kde přistane, takže vždycky stopuje domů. Po krátké diskuzi svolil, že nás vezme na nejbližší dálniční benzinku v opačném směru než původně jel. Když jsme tam dorazili, zjistili jsme ale že se benzinka opravuje a nešlo tam ani zastavit, a tak jsme museli jet dál. Ve hře bylo blízké odpočívadlo, ale nakonec jsme našli ještě jednu benzinku asi 20 kilometrů dále - nakonec nás tedy pan řidič vezl asi 40 kilometrů proti směru, na který původně jel. Vřele jsme mu poděkovali a vydali se na další stop. Po kontrole mapy jsme zjistili, že Judith a Balaš už Balaton opustili a zanedlouho se to podařilo i Danovi a Anet. Oba týmy ale skončili nedaleko před námi a očividně bojovali se stejným problémem - z Maďarska nikdo nejel směrem na Slovinsko, všichni jeli na Chorvatsko. Když už jsme začínali být frustrovaní, přišel dar z nebes. Zastavila nám velká rodinu v mini dodávce která jela na dovolenou k moři nejdřív do Itálie a pak až do Chorvatska, a tak jeli přes Slovinsko. Byla to mamka se svými 4 dětmi a přítelem dcery, takže jsme dodavku zcela zaplnili. Povídat si s nimi bylo skvělé - zjistili jsme že mamka vede školu pro zneužívané a traumatizované děti a jeden z jejích synů tam i učí. Po cestě nám navíc ještě pomohli splnit poslední úkol - pohlednici Blance -, a pak nás dokonce ještě zavezli o jednu benzinku dál směrem na Rakousko, než plánovali jet, čímž nám do naší cesty nesmírně pomohli. Moc jsme si s nimi sedli, až se nám nechtělo je opouštět. Na benzínce jsme potkali Dana a Anet, za chvilku se nám ale naštěstí podařilo stopnout auto alespoň na první benzinku do Rakouska. Tam už jsme potkali hromady Čechů, bohužel se ale všichni vraceli z dovolené a měli úplně plná auta. Dlouho jsme tedy čekali na to správné, ideálně české, které nás doveze rovnou do rodných krajin. A co dál? Sledujte mapu a uvidíte!

Zobrazit ostatní zážitky týmu 7