Dostat se z Řešova byl na naše cestě první větší oříšek. Silnice jsou tam totiž tak propletené, že nebylo jednoduché odtušit, kde je nejlepší stopovaci místo. Nakonec jsme ale tuhle záhadu vyřešili a po chvilce stopli první auto naším směrem, tedy na hranice se Slovenskem. Provoz na tuto stranu byl však docela řídký a tak jsme postupovali jen velmi pomalu. kolem deváté večer se nám však podařil průlom - chytli jsme řidiče, který říkal že nás teď může popovezt jen 20 km kde bydlí, ale že cca za dvě hodiny vyzvedne nákladní auto a pojede až přes Košice až do Rumunska. Sám nám tedy proaktivne nabídl, že pokud nás na tom místě kde nas vyhodil uvidí i za dvě hodiny, tak nás vyzvedne a vezme až do Košic. Tento scénář se bohužel (nebo naštěstí?) také naplnil - další dvě hodiny usilovného stopování nepomohly a tak nás skutečně deset minut před půlnocí znovu vyzvedl tento řidič na stejném místě. Na benzínce jsme se ještě krátce předtím stihli potkat s Danem a Anet a podílet všechny utrapy i pozitivní zážitky. V autě našeho řidiče pak hrála skvělá hudba z flash disku jako jako kdyby byla vyřazena ze hry GTA San Andreas a dozvěděli jsme se i o jeho zajímavém koníčku - chodí po místních kopcích na hranicích mezi Polském a Slovenskem s detektorem kovů a hledá různé poklady, které zde zbyly hlavně z druhé světové války, kdy se na tomto území velmi krvavě střelí vojska Ruska a Německa. Ukazoval nám, že má doma asi tři 70ti-centimetrové nevybouchlé bomby a říkal že chodit po zdejších kopcích není úplně bezpečné, protože těch bomb je tam pořád pod zemí ještě spousta. Nakonec jsme se od něj nechali vyhodit už v malé vesničce Lipník po cestě do Košic, abychom ráno mohli rovnou začít stopovat po malých lokálních silnicích přímo do Šíravy.
Zobrazit ostatní zážitky týmu 7
zatím žádný komentář