:
Nevstoupíš dvakráte do stejné řeky

NEVSTOUPÍŠ DVAKRÁT DO STEJNÉ ŘEKY …
Stopovali jsme takhle někde dole pod Neapolí směr sicílie … a moc se nedařilo – tak jak to bývá … odpočívadlo mrtvé . kolem cikání cikád , horko a provoz nulový . na benzínce s dvěma stojany se taky to ráno moc benzínu neprotočilo …. Střídavě chodíme sem a tam . koukáme do mapy a rozhodujeme se – zda ještě hodinu počkat anebo popojít kus pěšky … když vtom – kde se vzala – tu se vzala – starší dodávka s reklamním polepem vod Kodaku … ridič zastavil a lámavou italskou angličtinou naznačuje – že pokud nebudeme spěchat – tak nás popoveze – dolú k přívozu do MESSINY ..
Stopování není vo spěchu a tak jsme vyrazili…. Netuše co nás čeká – v té době totiž o digitální fotografii psaly tak autoři sci-fi a náš dobroděj sbíral a odevzdával všechny vyvolané a hotové filmy a fotky snad po celém pobřeží …. Od té doby vím že pobřeží jižní Itálie je hodně – ale hodně členité ….
V každé trafice jsem navíc dostal pohled a tak v mé garáži dodnes je vylepená vzpomínka na tuhle cestu …
Večer se blížil a cesta ubíhala – sice třicítkou a klikatě – ale ubíhala …. Okolo půlnoci jsme konečně vystupovali v malém městečku Villa san Giovanni a drncaní se vřele rozloučili s naším fotodopravcem ….
Projeli jsme celou Sicílii , vylezli na Etnu – vopekli si buřty na tekoucí lávě, na Stromboli potkali kamarády z vandrů , a pomalu se vrátili do Messiny … ranním přívozem jsme se dostali do Villa san Giovanny a snažili se najít místo na stopování …. Kdo to zná v itálii – ví o čem mluvím – dálnice začínala za křižovatkou a cedule – NO AUTOSTOP ještě o deset metrů blíž . v úzkých uličkách stopovat opravdu nešlo – a navíc – do kopce …. Zoufalí sedíme na batohách – když v tom ….

ANO – JE TO TAK – Itálie má 60 milionů obyvatel a nám právě staví oprejskaná dodávka s nápisem – KODAK …